Tak je to konečně tady, dlouho organizovaná akce českého windsurfingu ve Vassiliki konečně začala. Zatím by se mohla přejmenovat na Watersweets Ocean Festival of Waiting protože se jí lepí smůla na paty všude kde může. Ale ono se to určitě nakonec vystříbří.
Pro běžné účastníky vše začalo grandiózním 6 hodinovým zpožděním při odletu ve čtvrtek ráno. A když už jsme se konečně dostali na palubu naší A321 a vyrolovali až na plochu, čekali jsme dalších 20 minut protože náš kočí v kabině dával přednost postupně letadlům EasyJet, SkyEurope, Air France, ČSA, Air Slovakia a ještě několika dalším. Z čirého zoufalství jsme začali z okýnka mávat na piloty ve vedlejším pruhu jako na křižovatce a ejhle, naše letadlo se posunulo kupředu a za chvíli jsme konečně i my viděli mraky shora. Let samotný netrval ani třetinu toho co čekání, a proběhl tak hladce, že není o čem psát. Při průjezdu severní kajtařskou částí Lefkády nás vítaly nádherné čepičky na vodě a z dálky viditelné kity na horizontu. Dokonce i pár surfů se dalo zahlédnout, všechno tedy vypadalo v nejlepším pořádku. Ale už v autobuse jsme se dozvěděli od delegáta, že letos je to na Lefkádě s větrem prachbídné. Chlácholil jsem se tím, že on není surfař tak tomu určitě nerozumí. Na pátek byly naplánovány první pretěky. Všichni byli perfektně připraveni, jediný kdo nepřišel včas, byl vítr. Ve 13 se start přesunul na 15, potom ještě dál a vítr stále ani na 7čky. Asi okolo 17.15 jsem si najednou všimnul že se v hospůdce skácel první jídelní lístek a na vodě to první borec rozpumpoval do skluzu. Během chvíle se objevily čepice kam až oko dohlédlo a přes pláž začaly kmitat podivné postavičky s kovovým hákem u pasu. Vítr postupně přidával takže všichni co zpočátku měli nastrojeno 6 a víc se museli těžce přebušení vracet. Zanechal jsem rodinku v hospůdce s rozjedenou pizzou a nezaplaceným účtem a vyběhl směrem k hlavnímu stanu festivalu. Přesto ze mě asi žádný Radek John nebude, protože freestyle závody jsem prošvihl, ve slalomu jsem na tu dálku nedokázal orientovat a navíc jsem s sebou neměl foťák ani kameru. Takže sorry, dramatickou multimediální reportáž ze závodů musíme pro dnešek přeskočit. Aspoň základní info: nejježděnější velikosti plachet 5.0-5.7, foukalo minimálně do 20h, kdy jsem se zas musel přetransformovat na hodného taťku a vrátit se k rodince. Na páteční večer byl připraven uvítací ceremoniál u přístavu na východní části zátoky. Po 4 hodinovém zpoždění větru jsem očekával, že akce začne o něco déle. Ale když se ani po dvouhodinových přípravách stále nic nedělo, byl jsem rád že se nám podařilo ulovit židle. Nakonec jsme se dočkali, moderátorka se ujala slova a napálila to do nás naplno - dojemnou lyrickou básní. Aspoň si to myslím protože to bylo v řečtině a každé asi čtvrté slovo bylo lefkada, lefkas nebo lefka-něco. Pak byl program ještě zajímavější, protože začala 20-minutová děkovačka všem možným kteří se na festivalu podíleli, podílejí a v příštích letech podílet budou. Mám pocit že z 35.000 obyvatel ostrova jich stihla vyjmenovat aspoň třetinu. Moje díky patří anglickému tlumočníkovi, který tyhle děkovačky zkracoval hláškami typu "Je absolutně nemožné zapamatovat si všechna jména, kterým děkujeme." Když už vypadalo že si moderátorka na žádné další jméno nevzpomene, předala slovo místnímu starostovi. Ten začal se svými díky stejným osobám, ovšem byl o hodně slabší protože už po deseti minutách mu došla jména. Tak předal slovo dalšímu papaláši, který zopakoval děkovačky a nezapomněl vyzdvihnout nerozborné přátelství českého a řeckého lidu až na věčné časy a nikdy jinak. Následně přizvané holky z Watersweets se naštěstí děkovačkám vyhnuly. Díky. Pak přišla na řadu místní folklórní skupina písní a tanců a předvedla že tančit se dá i na hudbu u které snad ani nejde spočítat rytmus protože se každých asi 5,7 taktu mění. Na závěr přišlo parádní číslo, kdy si asi 8 řekyň nasadilo na hlavy hrnce a dělalo tanyny. Další v pořadí bylo vystoupení rozhihňané Heleny Zeťové, dala 4 písničky a celkem jí to slušelo. Akorát Heleno, nehul toho tolik, moc se mezi songy chichotáš. :-) Sobotu jsme s rodinkou strávili na pláži mimo Vassiliki. Vím jen, že když jsme přijeli do přístavu, tak na druhé straně byly vidět plachty ve skluzu. Uznejte, že z téhle informace se WS report udělat nedá. Jen jsem slyšel, že vítr přišel opět pozdě, tak se plánované závody nestihly dojet celé. To je pro tuto chvíli vše, ve foto galerii najdete nějaké fotky z windsurfingu i doprovodného BMX programu. Aleš
1. Přidal polokov, 13-07-2007 11:22 dost dobrej komentar.. poprskal sem is klavesnici ..:-) |
2. Přidal Adams, 12-06-2008 19:27 veselej to týpek!  |
Pouze registrovaní uživatelé mohou přidat komentář. Prosím přihlašte se nebo se zaregistrujte.. Powered by AkoComment Tweaked Special Edition v.1.4.6 AkoComment © Copyright 2004 by Arthur Konze - www.mamboportal.com All right reserved |